Nem jsme se dočkali, až budeme moci zase ven, znovu si užít zahradu, les, cokoli, kde jsme na slunci. Pro někoho je jaro synonymem k tomu, aby se posadil na slunce a zhruba do října to dělal, a pro někoho zase znamená, že si vezme zahradnické kalhoty, nůžky a oživí svou zahradu. Obojí má svou pravdu, ale my bychom se nyní rádi zmínili, proč malá zahradní práce prospívá tělu i duši.
Určitě jste si už všimli, že když trávíte více času v přírodě, cítíte se unaveni jinak než po běžném pracovním dni v kanceláři. Říká se tomu „příjemná únava“, po které jsme klidnější a lépe spíme.
Samotné zahradničení se často rovná malé terapii, téměř meditativnímu stavu, do kterého se při něm člověk může dostat.
Jedním z nejlepších aspektů je, že můžeme kdykoli zapojit i děti – samozřejmě přiměřeně jejich věku. Tímto způsobem nejenže pomáhají, ale také přebírají zodpovědnost za vysazené rostliny; jejich úkolem může být konkrétně udržovat je naživu. Péče o zahradu se tak může nepozorovaně stát součástí jejich denní rutiny, i když jen v malé míře.
Zkuste si, co se stane po větší hádce, když půjdete společně pracovat na zahradu. Nejprve budete pravděpodobně jen tiše stříhat vedle sebe, ale po nějaké době zjistíte, že už ani nevíte, o čem jste se hádali.
To proto, že zahradničení je také skvělý odbourávač stresu. Tím, že se soustředíme na daný úkol, zcela se do něj ponoříme, uvolníme se a chtě nechtě vyloučíme negativní myšlenky z naší hlavy. Vytvoříme něco krásného, nového, s tím se málokdo může srovnávat, že? Není náhoda, že se o léčivých účincích zahradničení hodně píše nebo mluví.
Nám i dětem může obrovsky posílit sebevědomí, když vidíme, že něco, co jsme zasadili, začne růst, kvést, a dokonce z toho můžeme i jíst. Může to zlepšit sebevědomí člověka, protože něco, za co vynakládáme úsilí, se stane viditelným a hmatatelným.
Samozřejmě, není na škodu si nejprve zjistit, jak může být naše zahradní práce skutečně užitečná a efektivní. Nikomu neprospěje, ani nám, ani rostlinám, když s velkým sebevědomím, ale nulovými znalostmi začneme stříhat větve, které jsou podle nás příliš dlouhé, nebo usoudíme, že stále živé keře a květiny uschly a měly by se vytrhat.
Nic se neděje, když se v tom někdo nevyzná, ba naopak, může to být velmi zábavná činnost, když se celá rodina učí něco nového – takový rodinný teambuilding.
Společně se můžete rozhodnout, co zasadíte, co dokážete bez problémů udržet při životě a co vám usnadní každodenní život, pokud to začnete pěstovat.
Pomyslete na to, jak je skvělé mít vlastní malou zahrádku, a v ní zeleninu, pro kterou byste jinak museli sednout do auta a jet do obchodu, na trh, kamkoli. Určitě nebudou plné chemikálií, budete vědět, co jíte. Možná ne všechno bude tak dokonalé, vaše brokolice nebude z dálky zářit – ale ani ta kupovaná by neměla… Obrovskou výhodou jídla sklizeného z vlastní zahrady je, že si ho můžete skutečně utrhnout, až když je zralé, obsahuje mnohem více skutečných živin než jeho kupované protějšky.
Samozřejmě, nemusíte sázet nic, co byste jedli; úplně stačí pečovat o květiny, keře, stromy nebo již existující rostliny.
Víte, proč nám mohou květiny v naší zahradě také usnadnit život? Kromě toho, že jsou samozřejmě krásné. Kolikrát se totiž stane, že si najednou uvědomíme, že potřebujeme pár květin do školky/školy/na návštěvu. A pokud jsou potřeba do školky/školy, často se to dozvíme až ten den ráno, protože ten, kdo je potřebuje, „zapomněl“ nebo „myslel si, že už to řekl…“. V takovém případě je tak skvělé, když jdeme jen na zahradu pro pár růží/tulipánů/čehokoli a můžeme bez problémů pokračovat v našem dni. Že?
Sdílet:
Večerní rutina
Jak zabavit naše miminko?